NEJČASTĚJI KLADENÉ OTÁZKY

Kdo je oprávněn účastnit se celostátního referenda?

K účasti na celostátním referendu jsou oprávněni všichni občané, kteří mají volební právo. Oprávnění hlasovat se posuzuje na základě těchže ustanovení, jaká se vztahují na volbu parlamentních poslanců. To znamená, že volič, který je oprávněn účastnit se voleb parlamentních poslanců, může hlasovat i v rámci celostátního referenda. (Záleží však na individuálním rozhodnutí voliče oprávněného k účasti na referendu, zdali hodlá tohoto svého práva využít.)

Ve smyslu výše uvedeného má tedy právo hlasovat v rámci celostátního referenda každý plnoletý maďarský státní příslušník, pokud má bydliště nebo místo pobytu na území Maďarska, s výjimkou

– osoby, nad níž byl ustaven poručnický dohled, jenž omezuje nebo vylučuje její způsobilost k právním úkonům (neboť je například mentálně postižena);

– osoby, nad kterou byl vynesen a právní moci nabyl rozsudek, který této osobě zakazuje účast na veřejných záležitostech;

– osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody

– osoby, která je na nuceném ústavním léčení předepsaném v rámci trestního řízení a nabyvším právní moci.

V uplatnění hlasovacího práva je bráněno tomu maďarskému státnímu příslušníkovi, který – ačkoli je oprávněn volit – se v den referenda zdržuje v zahraničí.

K čemu slouží jmenný seznam voličů?

Jmenný seznam je hodnověrný způsob evidence voličů, a vzhledem k tomu, že do něho může kdokoli nahlédnout, mohou se na jeho základě občané přesvědčit, zdali jsou oprávněni hlasovat v rámci celostátního referenda. Kromě toho je jmenný seznam voličů i důležitou pomůckou pro volební orgány podílející se na realizaci referenda, neboť jim pomáhá při ověřování volební oprávněnosti občanů přistupujících k urnám, jakož i při odhalování osob, jež mají případně v úmyslu odevzdat více hlasů, což přispívá k ochraně proti zneužití hlasovacího práva.

Kde a kdy se jmenný seznam voličů veřejně vyvěšuje?

O sestavení jmenného seznamu pro tu kterou obci a v rámci ní pro jednotlivé volební okrsky se postará tajemník místního zastupitelského orgánu (obce, města, obvodu hlavního města) do 20. března 2003, načež jej na dobu mezi 25. březnem a 1. dubnem 2003 v budově obecního úřadu vyvěsí, aby byl veřejně přístupný a kdokoli do něho mohl nahlédnout. O termínu veřejného vyvěšení jmenného seznamu voličů je třeba občany předem informovat způsobem, který odpovídá místním zvyklostem.

Jakému účelu slouží vyrozumění voliče (“pozdravný lístek”)?

Vyrozumění o zanesení voliče do jmenného seznamu, obecně známé jako “pozdravný lístek”, upozorňuje voliče, že se bude konat celostátní referendum a že i on může v rámci tohoto referenda hlasovat. Obsahuje informaci o vypsání referenda, o tom, že je volič zaregistrován ve jmenném seznamu, jakož i o tom, kdy a jakým způsobem může odevzdat svůj hlas. Vyrozumění jsou s pomocí jmenného seznamu voličů vyhotovena do 20. března 2003 a v době mezi 20. a 27. březnem 2003 je tajemník místního zastupitelského orgánu rozešle voličům.

Kdy a kde lze vznést námitku proti vynechání ze jmenného seznamu voličů nebo naopak chybné registraci?

Proti vynechání ze jmenného seznamu nebo proti registraci lze vznášet námitky po dobu vyvěšení jmenného seznamu voličů, to jest od 25. března do 1. dubna 2003 (poslední den do 16.00 hodin), a to písemně u tajemníka místního zastupitelského orgánu, který má vedení jmenného seznamu na starosti.

Který orgán a v jaké lhůtě posuzuje námitku ohledně vynechání nebo registrace?

Ve věci vznesené námitky rozhoduje tajemník místního zastupitelského orgánu, který má vedení jmenného seznamu na starosti, a to do 3 dnů. Je-li námitka zamítnuta, je možno rozhodnutí ve třídenní lhůtě od jeho doručení napadnout u místního soudu, v Budapešti u Pešťského ústředního obvodního soudu. Soud rovněž do 3 dnů námitku posoudí, a pokud shledá, že je oprávněná, nařídí opravu jmenného seznamu, zatímco v opačném případě námitku zamítne. Proti rozhodnutí soudu se nelze dále odvolat.

Jaká jsou hlavní pravidla vytváření volebních okrsků?

Volební okrsek je úřední místnost určená k tomu, aby v ní hlasovali občané obývající určitou územní jednotku. Adresu této místnosti se občané dozvědí z vyrozumění voliče. Volební okrsky je třeba vytvářet tak, aby na jeden volební okrsek připadlo asi 600 – 1200 voličů, avšak v každé obci je nutno povinně vytvořit alespoň jeden volební okrsek. Volební okrsky se vesměs neliší od volebních okrsků používaných pro účel parlamentních voleb, valná většina občanů tudíž hlasuje na obvyklém místě.

Jaké kroky je třeba podniknout v případě změny bydliště?

Může nastat situace, kdy volič po dni vyhotovení jmenného seznamu (20. března 2003) zruší své bydliště v obci, kde je do jmenného seznamu voličů zanesen. Při změně adresy se tajemník místního zastupitelského orgánu nového bydliště automaticky spojí s tajemníkem místního zastupitelského orgánu původního bydliště a na základě porovnání údajů je volič vymazán ze jmenného seznamu odpovídajícího dřívějšímu bydlišti a je zaregistrován do jmenného seznamu voličů svého nového bydliště.

Jakým způsobem může hlasovat volič, který se zdržuje mimo své bydliště?

Potvrzení je veřejná listina vydaná obecním úřadem, která slouží k tomu, aby volič mohl hlasovat na jiném místě, než kde je původně evidován v seznamu voličů. V případě konání celostátního referenda je vydání takovéhoto potvrzení na místě tehdy, jestliže je volič v den referenda vzdálen od svého bydliště, ale zdržuje se na území Maďarska. V tom případě obsahuje potvrzení na základě voličova prohlášení název obce, ve které volič hodlá hlasovat.

Nastane-li takováto situace, může volič žádat potvrzení na příslušném obecním úřadě podle místa svého bydliště, a to do 10. dubna 2003, do 16 hodin, nebo v doporučeném dopise, podaném tak, aby byl nejpozději 7. dubna doručen příslušné volební kanceláři.

V místě svého pobytu může volič na základě tohoto potvrzení den před konáním referenda do 16 hodin na obecním úřadě nebo v den konání referenda ve volebním okrsku žádat, aby byl zanesen do tamějšího seznamu voličů, což ho opravňuje v daném místě hlasovat.

Volič, který se v den referenda zdržuje v zahraničí, hlasovat nemůže.

Jak mohou hlasovat nevidomí a tělesně postižené osoby?

Volič, který trpí poruchou zraku nebo neumí číst, respektive kterému tělesné postižení nebo jiný důvod brání v hlasování, může požádat o pomoc jiného voliče (nebo není-li to možné, společně dva členy komise pro sčítání hlasů), tyto osoby může s sebou vzít i za hlasovací plentu, kde lze s jejich pomocí – ale na základě pokynů dotyčného voliče – rukou společnou vyplnit hlasovací lístek. Na základě individuální žádosti mohou též dva členové příslušné komise pro sčítání hlasů v zájmu toho, aby i osobě s omezenou možností pohybu bylo umožněno hlasovat, dotyčného voliče navštívit s mobilní urnou podle potřeby v jeho bytě nebo na místě, kde se zdržuje. Podle stanoviska Celostátního volebního výboru je hlasování prostřednictvím mobilní urny výjimečným případem hlasování mimo prostor volební místnosti a v době voleb slouží výhradně k tomu, aby se mohli zúčastnit hlasování i voliči s omezenou možností pohybu.

Jak může hlasovat volič, který je v den referenda v nemocnici?

Osoba zdržující se v den referenda v nemocnici může volit na základě potvrzení. Potvrzení si může vyžádat od tajemníka místního zastupitelského orgánu podle místa svého bydliště (Viz otázku: “Jakým způsobem může hlasovat volič, který se zdržuje mimo své bydliště?”) O mobilní urnu je však třeba zažádat do dne referenda u volební kanceláře, územně příslušné podle sídla nemocnice, nebo v den všelidového hlasování u komise pro sčítání hlasů.

Jaké volební komise působí během celostátního referenda?

Při celostátním referendu vyvíjejí činnost tyto volební komise: komise pro sčítání hlasů, oblastní volební komise a Celostátní volební výbor. Celostátní výsledky referenda stanovuje a vyhlašuje Celostátní volební výbor na základě výsledků z jednotlivých volebních okrsků, konstatovaných komisemi pro sčítání hlasů.

Kdo tvoří komisi pro sčítání hlasů v případě celostátního referenda?

S přihlédnutím ke stanovisku Celostátního volebního výboru číslo  3/2003 (ze dne 21. II.) se komise pro sčítání hlasů skládají jednak z členů zvolených obecními zastupitelskými orgány, jednak z členů delegovaných politickými stranami, které mají parlamentní zastoupení.

Kdo se může účastnit sčítání hlasů?

Činnosti označené jako sčítání hlasů se mohou účastnit pouze členové komise pro sčítání hlasů.

Kdo může být přítomen při sčítání hlasů?

Při sčítání hlasů mohou být přítomni pouze členové komise pro sčítání hlasů a představitelé tisku, kteří však nesmějí práci komise pro sčítání hlasů narušovat.

Za jakých podmínek lze v den pořádání referenda provádět průzkum veřejného mínění?

V den konání všelidového hlasování je možno v zájmu klidu občanů a nerušeného průběhu referenda provádět průzkum veřejného mínění jen za těchto podmínek:

1. musí jít výhradně o anonymní odpovědi dobrovolných respondentů;

2. pracovník provádějící anketu nesmí vstoupit do volební místnosti, ani do budovy, ve které se volební místnost nachází;

3. pracovníci provádějící anketu nesmějí být voličům na obtíž, nesmějí je k vyjádření nutit a smějí se dotazovat jen osob, které z volební místnosti vycházejí.

Při dodržení těchto pravidel je možno provádět průzkum veřejného mínění i v den konání referenda, avšak volič má právo uchovat svůj názor v tajnosti. Výsledky průzkumu veřejného mínění je zakázáno zveřejňovat do 12. dubna, do 21 hodin.

Kdy je celostátní referendum úspěšné?

Podle Ústavy MR je referendum úspěšné v tom případě, jestliže více než polovina platně hlasujících voličů, avšak alespoň více než čtvrtina všech voličů, dá na položenou otázku stejnou odpověď.

Jaká je možnost právních oprav při konání celostátního referenda?

Námitky proti rozhodnutím komisí pro sčítání hlasů lze vznášet k oblastním volebním komisím. O námitkách a stížnostech vznesených proti rozhodnutím oblastních volebních komisí rozhoduje soud hlavního města nebo župní soud.